ENERGIE SEXU

Ukázka z knihy

Tak tohle slovíčko mě trápí celý život. Celý svět kolem nás funguje nějakým způsobem a my často nechápeme, proč je to zařízené zrovna takhle. V mládí mě trápilo mnoho otázek a já se neustále ptal: „Proč???“ Na některé otázky jsem se rodičů ptát nemohl, protože byly naprosto pitomé. Trápila mě například otázka: „Proč je tady čas?“ Také jsem se ptal sám sebe, proč nejsou vánoce každý den a proč jsem se vůbec narodil. Nebylo mi jasné, odkud jsem se vzal a jak to, že se mi narodil mladší brácha? Proč? Když už jsem si zvykl na moře lásky od rodičů, proč bych se měl o tuto příjemnou záležitost s někým dělit? Najednou jsme byli dva a miminko bylo větším středobodem pozornosti, než jsem byl doposud já. Bylo mi jenom pár let, ale i v tomto útlém věku jsem byl schopen žárlit a klást zvídavé otázky. Nebylo mi jasné, odkud se tento mladší bráška vyloupl a kdo ho vlastně „udělal“. Rodiče mi tenkrát vysvětlovali, jako ve většině případů, že brášku přinesl čáp. Já tomu ochotně věřil a vyhlížel před naším panelákem čápy, abych je zahnal co nejdál, to aby do naší mladé rodinky nevklouzl opět nějaký nežádaný „vetřelec“. Jo, to sobectví!!! To mají i malé dětičky a já ho měl při narození brášky pořádně vzteklé. Když jsem se nakonec smířil s tím, že budeme na rozmazlování dva, tak jsem nechtěl připustit, aby nám čáp přinesl ještě dalšího brášku, se kterým bychom se museli o rodičovskou lásku dělit. Myslím, že mě v té době čápi docela srali…

Dnes už vím, že děti nenosí čápi, ale docela jiní ptáci. Myslím ale, že kdyby mi rodiče i v tomto útlém věku řekli pravdu a podali by mi ji dětským způsobem, kdyby mně už takto malému vysvětlili, jak to chodí a jak se lidé rozmnožují, myslím, že by mi do mého sexuálního hledání v životě dali obrovský dar. Ušetřili by mi mnoho strachů, červených uší a trapných poznámek od spolužáků, kteří se mi vysmívali, když jsem obhajoval teorii o čápech. Já ale vyrůstal v totalitní době socialismu, kdy bylo tabu na denním pořádku. Tajilo se naprosto všechno: od skutečného stavu ekonomiky až po tu nejzákladnější lidskou přirozenost – množení. Sex byl něco utajovaného, o čem se mluvilo jenom šeptem, a tak byl mladý člověk do života naprosto nepřipravený, nevěděl, co je kondom, a lidé se množili jako veverky. Možná to bylo zcela záměrné, aby se obyvatelé socialistického tábora rozmnožovali rychleji než v prohnilém kapitalismu. Jako malý chlapec jsem tedy vyrůstal ve světě ideologie, kde se muselo věřit tomu, co vrchnost kázala. Rodiče byli umělci a starali se o své dětičky s láskou, ale trochu netradičním způsobem. Měl jsem krásné dětství a dalo by se říct, že v této době mě netrápily žádné jiné starosti než nepříjemné otázky začínající slovem: „Proč?“

Všiml jsem si třeba, že hodně tatínků se drží s maminkami za ruce. Moji rodiče to ale nedělali. Proč? A proč se občas v noci zavírají dveře a je slyšet podivný smích a hekání? Co to tam před námi asi tají? Už jako dítě jsem čuchal, že se za dveřmi děje něco, co chtějí rodiče přísně utajit před celým světem. A víte, že jsem byl zvědavý? Co to tam asi dělají? Asi to bude něco moc zajímavého, když nás s bráchou k tomu nechtějí pustit. Můžu říct, že utajování postelových záležitostí udělalo naprostý opak, než rodiče očekávali. Začalo nás to s bráchou velice zajímat, a tím jsme rodičům trochu komplikovali život. Místo toho, aby utajení vyzískalo prostor i čas, tak utajení prostor i čas minimalizovalo na maximálně možnou míru. S bráchou jsme rodiče hlídali, aby se co nejméně zavírali do ložnice, a často jsme dělali i „noční přepadovky“, abychom měli rodiče pod kontrolou a oni nedělali něco nekalého. Do jejich veliké postele jsme naskákali jeden po druhém, brácha spal s tatínkem v rohu a já zabral místo u nohou. O sexu jsme v této době nevěděli vůbec nic, a tak jsme ho rodičům nemohli ani dopřát. Jenom jsme „čuchali“, že ve vzduchu je občas určité napětí, které bych dnes nazval „energií sexu“. Včas jsme tedy oba vyčuchali, že je zle a že je třeba rodiče co nejrychleji rozdělit a zamezit tak něčemu, čemu jsme vůbec nerozuměli. A proč? Protože sex byl tabu a ve výchově dětí lítali čápi místo toho, aby se šetrnou a dětsky zábavnou formou sdělilo, jak to vlastně je…

Proč vlastně existuje určitá nehmotná síla, kterou můžeme nazvat „energie sexu“? No to je jasné! Abychom se přece množili! Sex není jenom vymoženost lidí, ale vše živé kolem nás se nějakým způsobem množí a citlivý člověk dokáže zachytit sexuální energii, kterou nám na jaře předávají rostliny či zvířata. Myslíte, že to je blbost? Myslíte, že když se rozkvetlá jabloň na jaře opyluje, že jí není prima, že neprožívá svůj jabloňový orgasmus? Když je při sexu hezky nám lidem, proč by tomu mělo být jinak u rostlin anebo u zvířat? Myslím, že energie sexu není jenom naše lidská vymoženost a že podobnou přitažlivost či chvění prožívá mnoho bytostí, které často považujeme za méněcenné. Celá tato energie se točí kolem plození a jaro, kdy se toho děje v rozmnožování nejvíce, je obdobím, ve kterém všichni cítíme sílu přírody, kdy dokážeme tuto energii sexu nasát a bez jakéhokoli přemýšlení se na světě cítíme lépe a máme chuť žít. Jaro je krásné a ve městě, kde bydlím, si ho často užívám.

Sušice leží v údolí na prahu Šumavy, obklopená lesy, a městem protéká řeka Otava. Jednoho dne si takhle sedím u řeky a nasávám jarní sluníčko. V řece si plavalo několik kachniček a jejich činnost mě velice zaujala. Byla tam jedna malá ošklivá hnědá kachnička a kolem ní několik překrásných nadržených kačerů. Kachnička dělala jakože nic, ale kačery každým svým pohybem pořádně rajcovala. Všem, včetně mne, bylo jasné, o co tady jde. Kačeny vysílaly tolik sexuální energie, že si kdekdo všiml nadržení těchto ptáků a mohu vám říct, že mi to přišlo, jako bych pozoroval lidi. Ženská – kachnička samozřejmě šéfovala a chlapi – kačerové se mohli přetrhnout, aby si jich tato nenápadná „myška“ všimla. Křičeli, plavali sem a tam, a když jí byl některý z nápadníků sympatický, hodila po něm očkem a jemu bylo hned jasné, že by měl ty ostatní vetřelce vyštípat. Byl to překrásný jarní den, ale těm kačerům jsem vůbec nezáviděl! Měli práce až nad hlavu a bylo jasné, že jenom jeden jediný „sbalí“ kačenu a užije si. Proč i kachny takhle blbnou? Nemají jiné starosti než uhánět ošklivou kačenu? Vždyť byl přece konečně teplý den a místo slunění takhle blbnout…

Rozjímám si ve své hlavě o hloupých kachnách a vtom uvidím na nábřeží kráčet hezkou babu, která se odvážila vzít si minisukni. Zbystřím pozornost, sednu si na lavičku vzpřímeně, zatáhnu břicho, nahodím usměv a pak se začnu smát sám sobě. I já jsem vlastně takový kačer, který si chce ulovit svou kachničku! Okamžitě jsem odpustil kačerům jejich snažení a uvědomil si, že tohle je normální a že takto vypadá energie sexu. Stačí, když se nám nějaká „kachnička“ líbí, usmějeme se na ni a už toto nastavení funguje jako „vysílačka“ sexuálních energií. Nemusí dojít ani k pohlavnímu aktu a pěknou dívku v minisukni třeba už ani neuvidíme, ale bylo nám příjemně a my jsme jinými slovy řekli: „Holka, jsi hezká kachnička, líbíš se mi, je mi to příjemné.“ Pokud vyšleme takovouto informaci, tak ji dívka v minisukni okamžitě zachytí a záleží na ní, jak naši sexuální energii pochopí. Jestli se usměje a tím poděkuje za pochvalu, anebo se nasere a hodí na nás nafoukaný obličej. Během této „oční komunikace“ se přelévají jak pozitivní, tak i negativní energie sem a tam a vše jenom proto, že jsme vygenerovali sexuální energii v našem vědomí. Taková pěkná dívenka v minisukni nám tak může krásný jarní den zpříjemnit, a to pouhým úsměvem, anebo nám ho zkazí zamračeným obličejem, ve kterém čteme odsouzení a připadáme si najednou jako úchylák. Myslím, že kdyby kachničky pozorovaly mě, jak jsem si mohl vykroutit hlavu za slečnou v minisukni, tak by nechápaly a divily by se, proč za svou kachničkou neplavu a co nejrychleji ji neoplodním. My jsme ale lidé a máme rozum! Nebudeme přece uhánět každou babu, která nám padne do oka! Chceme přece tu nejhezčí kachničku ze všech, a tak se raději tváříme, jako že se nic neděje. Proč? Proč nedokážeme být otevření a když vidíme hezkou dívku, tak se neusmějeme a tváříme se jako by byla vzduch, a proč skrýváme své sympatie a proč se stavíme do pozice, že jsme nad věcí a že sexuální energie kolem nás vůbec neexistují?